21 měsíců
Tak už jím sama a piji z hrníčku. Učím se nová slova, věty, poznávám všechna zvířatka a také je umím napodobit. Venku máme pěkné počasí a tak svůj čas trávím na výletě či venku s dětmi. Mám se moc pěkně ani máma s tátou moc nezlobí.
Všechny nás, ale rozesmutnil odchod do nebíčka mojí prababičky Anničky. Velice nás to všechny zasáhlo. V den kdy nás opustila jsem šli s mámou a tátou do lesa, který tak milovala. Měli jsem pocit, že tam je s námi. Možná se mi časem vytratí vzpomínky a zážitky s mojí prababičkou, ale nemusím se bát. Moje máma a táta mi o ní rádi budou vyprávět. Jsem si jistá, že moje milovaná prababička na mě dohlíží z nebíčka a i když jí nemohu spatřit jsem si jistá, že ona je se mnou stále. Sedí si tam na hoře a kouká jak jí rostu před očima. Navždy zůstane v našich vzpomínkách a srdíčku. Škoda, že jsem neměly na sebe víc času.....